|
|
Obligations erga omnes as a basis of legal standing in international law
Mais, Jan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Závazky mezinárodním právu Závazky představují normy chránící nejzákladnější zájmy v mezinárodním právu. Navzdory jejich dlouhodobé existenci v systému mezinárodního práva však zůstávají některé aspekty těchto závazků nejasné. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat do jaké míry l ržování těchto norem vymáhat před mezinárodními soudy a tribunály, konkrétně před Mezinárodním soudním dvorem Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku závazky a jejich smluvní protějšky, závazky , zakládají před MSD, tedy právo vystupovat před soudem v konkrétním sporu. Za účelem zodpovězení této otázky práce komplexně zkoumá původ závazků , roli při ochraně zájmů mezinárodního společenství do kontextu práva mezinárodní odpovědnosti. Na základě analýzy judikatury soudců, práce Komise pro mezinárodní právo a významných akademických publikací práce zjišťuje jak se zájem států na ochraně závazků promítá do možnosti dovolávat se odpovědnosti za jejich porušení prostřednictvím soudního řízení. Práce dospívá k závěru, že závazky jsou skutečně způsobilé založit před Mezinárodním soudním dvorem. Odpověď je nicméně pouze částečně založená na soudní praxi. Zatímco Soud opakovaně uznal na základě dovolávání se porušení závazků založené na závazcích obecného mezinárodního práva zůstává nejasné, neboť odpovědi na otázkou vyhýbá chybějícímu...
|
|
|
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
|
|
|
The crime of genocide in the light of a judgment of the ICJ
Rákociová, Silvia ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Zločin genocídia vo svetle rozsudku MSD Diplomová práca sa zaoberá vplyvom rozsudku1 Medzinárodného Súdneho Dvora (MSD) na zločin genocídia. Dňa 22. marca 1993 podala na MSD Bosna a Hercegovina žalobu proti bývalej Federatívnej republike Juhoslávia (FRJ). FRJ bola obvinená z porušenia Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídia (Dohovor). Po 14 rokoch MSD nakoniec dňa 26. februára 2007 vo veci rozhodol. Na úvod sa Súd musel vysporiadať s procesnou námietkou žalovaného proti jurisdikcii Súdu a až po jej kladnom zodpovedaní sa zameral na samotné meritum veci. Podstatná časť rozsudku sa zaoberá zodpovednosťou štátu za genocídium. Napriek tomu, že Dohovor takýto záväzok výslovne nezakotvuje, Súd ju vyvodil z článku I. Zákaz genocídy je stanovený nie len v obyčajovom práve, ale aj v Dohovore. Následne "Súd poznamenáva, že sporné záväzky v prípade (...) a zodpovednosť štátu (...) sú záväzky a zodpovednosť podľa medzinárodného práva. Nie sú trestnej povahy."2 Preto štandard dokazovania nedosahoval taký vysoký stav, akým je stav bez dôvodných pochýb (typický pre trestnú zodpovednosť), avšak Súd aj tak požadoval "dôkazy úplne presvedčivé", ktoré odrážajú primeraný stupeň istoty pre tak závažné obvinenia, ako je zločin genocídia. Súd takisto rozhodol, že zodpovednosť štátu je úplne nezávislá na individuálnej...
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
The crime of genocide in the light of a judgment of the ICJ
Rákociová, Silvia ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Zločin genocídia vo svetle rozsudku MSD Diplomová práca sa zaoberá vplyvom rozsudku1 Medzinárodného Súdneho Dvora (MSD) na zločin genocídia. Dňa 22. marca 1993 podala na MSD Bosna a Hercegovina žalobu proti bývalej Federatívnej republike Juhoslávia (FRJ). FRJ bola obvinená z porušenia Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídia (Dohovor). Po 14 rokoch MSD nakoniec dňa 26. februára 2007 vo veci rozhodol. Na úvod sa Súd musel vysporiadať s procesnou námietkou žalovaného proti jurisdikcii Súdu a až po jej kladnom zodpovedaní sa zameral na samotné meritum veci. Podstatná časť rozsudku sa zaoberá zodpovednosťou štátu za genocídium. Napriek tomu, že Dohovor takýto záväzok výslovne nezakotvuje, Súd ju vyvodil z článku I. Zákaz genocídy je stanovený nie len v obyčajovom práve, ale aj v Dohovore. Následne "Súd poznamenáva, že sporné záväzky v prípade (...) a zodpovednosť štátu (...) sú záväzky a zodpovednosť podľa medzinárodného práva. Nie sú trestnej povahy."2 Preto štandard dokazovania nedosahoval taký vysoký stav, akým je stav bez dôvodných pochýb (typický pre trestnú zodpovednosť), avšak Súd aj tak požadoval "dôkazy úplne presvedčivé", ktoré odrážajú primeraný stupeň istoty pre tak závažné obvinenia, ako je zločin genocídia. Súd takisto rozhodol, že zodpovednosť štátu je úplne nezávislá na individuálnej...
|
|
|
Právní aspekty jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova
Pecháček, Jakub ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Neubauer, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá právními aspekty jednostranného prohlášení Kosova. Nejprve je popsán historický a politický vývoj území Kosova, poté následuje výklad instrumentů mezinárodního práva, jež s problematikou souvisejí. Jedná se zejména o vysvětlení pojmu stát, jednostranné právní akty států a jejich kodifikaci a roli Mezinárodního soudního dvora v rámci mezinárodního společenství. Na závěr aplikuji tyto mezinárodněprávní aspekty na situaci Kosova a zhodnotím význam nezávislosti Kosova pro právní sféru.
|
host ::
RSS.